Tento příspěvek je vynikající příležitostí psát o systému ISI, co jsem příteli sliboval velmi dlouho. Ale je to také příležitost zopakovat si, jak dobře se historie rýmuje (nebo špatné). Před pár lety, asi dva, Viděl jsem to v obchodě s nábytkem, asi Kika, kniha v němčině o Ignazi Semmelweisovi. Bylo to v němčině, tedy v německy mluvících zemích, pravděpodobně v Rakousku, se to neprodalo. To je to, co dělám, Knihy, které se neprodávají, beru do obchodů s nábytkem. Chtěl jsem to koupit, ale nešlo to. Držel jsem ho v ruce s vražednými myšlenkami, přímo před kamerami. Když jsem šel podruhé o to požádat, už to nebylo, dali jiné knihy nebo jsem už nevěděl, kde to hledat. Mrzí mě to i teď. Že jsem nějakou dobu nečetl německou knihu, příběh Ignaze Semmelweise je navíc velmi bolestivý a vlastně ukazuje, jak funguje věda, především lékařská věda, ale nejen. Maďarský lékař Semmelweis (1818-1865) učinil mimořádný objev v době, kdy zárodky a způsob, jakým způsobují onemocnění, nebyly známy (ačkoli představy o jejich existenci pocházejí ze středověku, z doby černé smrti). První mikroskopy zvýraznily některé drobné organismy, které se potopily ve vodě, ale stále byly infekční nemoci produkovány...miasmaty, podle oficiální vědy.
Co dělá Semmelweis?? Observă ca în spitale, úmrtnost matek byla 3 krát častější než v případě porodu s porodními asistentkami. Puerperální horečka byla příčinou smrti těchto žen, a mytím rukou speciálním roztokem (teď triviální, na bázi chlóru), jím vyvinuté, jeho výskyt se snížil na méně než 1%. Ignaz o tom napsal knihu. A zveřejněno. Ale co na tom záleží? Tehdejší lékařská elita se mu vysmívala. Nervově se zhroutil a skončil v blázinci, unde după 14 dní zemřel na následky gangrény způsobené bitím, které mu dělali strážci.
Pare dincolo de tragedie? Ironie osudu, zemřít na to, čemu jste prakticky mohli zabránit! Jak vypadal svět před antibiotiky? Ce însemna atunci o infecție? Současné líčení hororů je ve srovnání s tehdejší realitou směšné.
Tak to chodí, když se snažíte konat dobro, pokud přijdete na nové nápady. Sebevražda nebo šílenství. Nevím, co je horší. Ale nejbolestivější je, že existují vlivní lidé, kteří se vysmívají lékaři, který jen říká, že je to možné, co se naučil na vysoké škole, ale i z každodenní praxe, snížit frekvenci závažných účinků virové infekce zvládnutím zánětu. Chci říct, nepřicházet s objevy, ale uplatnit to, co jste se naučili ve škole. Co dělá Dr. Groșan?, možná s jinými látkami s podobnými účinky, někteří lékaři v Africe pravděpodobně ano, Indie nebo jiné země bez nároků, unde se pare că efectele covid nu sunt atât de dureroase ca la noi. Nejde jen o to, že je tam více mladých lidí, e mai cald etc. Komunitní péče je tam mnohem silnější, mimo jiné faktory. Moașele din poveste adică… Și nu atâtea somități care sa spună medicilor și farmaciștilor ce să facă în cele mai mici amănunte cazul unui virus de răceală muntant. Asta în condițiile în care ieri l-am auzit pe Andrei Baciu că nu știa că există substanțe care ar putea combate furtuna citokinică.
„În atenția colegilor din presa, un pont de investigație:
Cum știi că un medic e cu adevărat un cercetător și nu un impostor care se plimbă pe la televizor pretinzând că are un tratament minune?
Velmi jednoduché. Trebuie să aibă în CV publicații științifice, adică articole cu câteva caracteristici obligatorii:
1. Idee originală și protocol de cercetare
2. Studii în condiții controlate strict
3. Ověřené závěry
4. Opinii ale altor medici reputați, într-un proces numit „peer review” care certifică calitatea știintifică a materialului.
Am căutat de curiozitate să vad care e activitatea științifică a doamnei Flavia Groșan, například.
Am găsit un singur articol din 2011, publicat în Jurnalul de Chimioterapie Microbială Oxford. Není to její studie, ci al unui medic din străinătate. La care ea a participat, alături de alte câteva zeci de cadre medicale, din care destui români.
În el, medicii au dat două antibiotice pacienților cu pneumonie și au urmărit efectele. Doamna Groșan a avut probabil câțiva pacienți înrolați și a trimis datele cercetătorilor din străinătate care au scris articolul.
https://Academy.oup.com/…/66/suppl_3/iii19/669346…
Asta e activitatea ei științifică într-o publicație reputată globală pe care am putut s-o găsesc. E menționată la „și alții care ne-au ajutat” într-un singur articol. Nu mă îndoiesc însă că mai are și alte articole publicate în România, căci aici avem o groază de reviste medicale de nișă, cu impact științific real de obicei redus.
Însă ca om de știință reputat și care contează… ei bine, putem spune destul de simplu că doamna Groșan nu a depășit Bihorul în mod semnificativ.
Deci, dragi colegi din presă, most: Dacă vreți să aflați câte parale face în lumea științifică unul dintre medicii care apar la televizor, căutați-i numele în Google Scholar. E varianta motorului de căutare care indexează articolele științifice care contează cu adevărat. Mai sunt utile și PubMed sau ResearchGate.
Vă las plăcerea să descoperiți acolo și operele științifice ale Adinei Alberts, například. Náznak: bude to velmi těžké…)
Cu plăcere.”
